Katwijk

Procházky mezi dunami, krásná dlouhá pláž, klid, kamarádští koně a smažené ryby. To asi na pár dní ke štěstí stačí, ne?


Už jste někdy slyšeli o Katwijku? Asi ne. Není to zrovna vyhlášený mezinárodní turistický cíl. Tak proč jsme se tam s Bárou vydaly? Z minulého roku nám u Easy Jetu zůstal kredit na letenky a bylo ho potřeba utratit. Bohužel, většina destinací, kam tahle společnost létá, je ve Velké Británii. Tam bysme všichni chtěli moc, ale covidové restrikce jsou proti. Nezbylo než z kreditu koupit letenky do Amstru a do Ženevy (s tím, že si dáme ve čtyřech road trip po přilehlé Francii, jenže tyhle letenky nám zrušili rovnou dvakrát).

 

Katwijk

Město oblíbené u důchodců a rodin s dětmi v době letní dovolené. Uhlazené, načančané, každý tu prezentuje svou výstavní předzahrádku a skrz široká přední okna (bay windows, neumím česky) vidíte od obýváku přes celé přízemí až na zahradu dokonale uklizené interiéry, ve kterých občas někdo sedí a ruší celkovou kompozici. Zkrátka jako někde v prodejně s nábytkem, hlavně ať všichni vědí, že nemáme co skrývat a máme doma pořádek. Co mají v místnostech, do kterých nevidíte, to nechci ani hádat. Když jsem byla v Holandsku někdy před 20 lety poprvé, smála jsem se tomu, jak mají v okně vždy dvě stejné vázy nebo dva jiné stejné objekty. Tak to se nezměnilo. Jsou tam pořád!

 

 

Noční život zde zřejmě neexistuje, těch pár restaurací, které v Katwijku najdete, nestojí za zmínku. Další podniky najdete na pláži, jsou ale dost drahé.

Teď to zní, že se dovolená moc nevydařila. Ale kdepak. Myslím, že jsme si to celkem užily. Teda, Bára to odskákala po prvních dvaceti kilometrech obřími puchýři na nohou, protože měla nové boty, ale to se občas stane.

Takže teď to vezmeme z druhé strany. Pláž a duny.

Směrem od centra doleva se táhne nádherná dlouhá pláž, po které dojdete pěkně daleko, třeba až do Haagu. Najdete tu různé restaurace a stánky se zmrzlinou. Když odbočíte za městem do vnitrozemí, narazíte na přírodní oblast, kde je mezi dunami mnoho pěších tras. Cestičky lemuje divizna a hadinec, žije tu hodně ptáků, občas na vás vykoukne rybníček a v příkopu si můžete natrhat rukolu na salát.

 

 

Na další samostatnou procházku je perfektní navazující les Pan van Persijn. Stejně jako všude v Nizozemí, i tady musíte chodit pouze po oplocených cestičkách, ale nějak mi to nevadilo. Les má i pikniková místa. Žijí zde volně koně a skotský dlouhorohý skot (ten naštěstí včetně rohů za plotem). Možná si všimnete také zbytků atlantického valu z druhé světové. Vážně moc hezké místo.

 

 

Jídlo a gin!

Centrum městečka je celkem malé, proto když se z pláže vydáte do vnitrozemí, nemáte moc možnost ho minout. Jako orientační bod lze brát kostel u pobřežní silnice, na kraji náměstí Andreasplein. Sem jsme došly a okamžitě zaregistrovaly stánek s občerstvením. Fish and chips, maličké krevetky nebo makrela v housce, skvělý nakládaný herink jen tak posypaný cibulkou, krevety v těstíčku, rybí chipsy… vše, po čem rybožravé srdíčko zatouží. Ceny velmi slušné, porce fish and chips za 7 euro a výborná remuláda k tomu. Jen na dvě věci si musíte dát pozor. Na velikost porcí a na racky. To druhé vám může pomoct s prvním. Porce jsou šílené, moje ryba byla tak pro dva hladové lidi. Racci jsou taky šílení, všude visí varování s obrázky racků se zavilými výrazy, přesto u vedlejšího stolu jeden vlétl přímo doprostřed a schvátil smaženou rybu. Boží!

 

 

V okolí najdete více rybáren, kde doporučuji holandské tapas v podobě již zmíněného malého herinka s cibulí. Osvěžující a výborné. Nedaleko našeho ubytování byl Coop, v centru potkáte supermarket Dirk, ten je lepší. Kilové výřezy goudy za 6 euro, dvě kila slávek za 2,50. Bohužel jsme měly kuchyň bez sporáku. Na Marketplein u plaveckého bazénu je každý týden v pátek (11 – 17 hodin) trh se vším možným, hlavně ale také se sýry a tam se dá sehnat výborný sýr za hubičku. Měla jsem v plánu dovézt pár sýrů jako dárek, takže jsem hledala ty kulaté ve vosku a barevném obalu. Potkala jsem je až ve velkém Albert Heijn supermarketu v Amstru. Tři kusy za 16 euro, ty samé s trochu jiným obalem pak potkáte ve specializovaných sýrových obchodech pro turisty za dvoj až trojnásobek.

Hranolky jsou také povinné, ale víc jsme jich potkaly v Amstru, kde kousek od nádraží, hned na Damu (hlavní ulice), prodávají ve stánku Mannekenpis nejlepší belgické hranolky v celém Nizozemí. Nevím, co se dá na hranolkách udělat geniálního, nejvíc asi udělaly omáčky, kterých dělají 20 druhů. Rozhodně zkuste pepřovou.

 

 

V Katwijku nezvyklý jev je ginová distilerka Driftwood Distillery. Provozuje ji jedna Londýňanka s manželem a nabízí 4 druhy ginů a pak ještě nějaké likéry. Za 20 euro nabízejí o víkendech asi hodinové degustace v angličtině, protože neumí holandsky. Je to zábavné, narvou do vás hodně ginu a ještě vám na závěr udělají koktejl. Každé jméno ginu má svůj příběh, mě nejvíc baví ten o oslovi Jackovi (níže v popisce). Mně ty giny navíc vážně chutnaly. Bonusem je, že se distilerka nachází na pozemku, který je bývalou vojenskou základnou NATO. Musíte přes vrátnici a v areálu se nachází i malilinkaté letecké muzeum. V okolí si pak všimněte bývalých kasáren, které lemují hlavní silnici a čekají, až je zcela zakryje rozpínající se vegetace.

 

 

Doprava

Nizozemí je momentálně na cestování bez problémů, hlavně když máte kompletní očkování. To kontrolovali až cestou zpět těsně před nástupem do letadla, stačila jim aplikace tečka. Jinak jsem moc omezení nezaznamenala, roušky se nosí jen v hromadných dopravních prostředcích a vše funguje normálně. Let do Amstru trvá lehce přes hodinu, z příletové haly vás to vyplivne hned u vstupu na vlakové nádraží, kde hned narazíte na automaty na jízdenky. Jízdné je nechutně drahé, což zde není žádná novinka. I lehce před půlnocí jezdil vlak každou chvíli, my jsme ještě musely přestoupit v Leidenu na bus, což byla také hračka. Autobusák s přehlednými světelnými cedulemi je opět přímo před vlakovým nádražím. To, že náš bus jaksi vynechal pár zastávek a vyplivl nás mnohem dál, než jsme čekaly, je mi doteď záhadou, jinak je na místní MHD spoleh.

Zpáteční let jsme měly hodně brzo ráno, tak jsme poslední den přejely do Amstru, kde jsme si zarezervovaly levný hotel pět minut pěšky od nádraží (vlak zase i ráno v pět jezdí směr letiště velmi často). Ani jedno naše ubytování nemůžu úplně doporučit, nebylo moc na výběr. To první bylo drahé a druhé jen na přespání na pár hodin, žádný zázrak.

Pro pohyb po městě a na výlety je nejlepší si půjčit kolo, což jsme neudělaly, protože se lekám ostatních cyklistů, aut i sama sebe a spadla bych.